Přeskočit na obsah

Informační servis

  • Zimní nářez – Kari 17.-19. 1.

    Pátek – večer

    V páteční večer jsme se, již tradičně, sešli na Hlavním vlakovém nádraží. Když jsme nastoupili do vlaku rozjel se s námi směrem Ratov. Což pro mnohé z nás bylo neznámé místo.

    Potom co jsme vystoupili, došli na boudu a dali si véču byl volný program. Hrálo se na kytaru, povídali jsme si a všude panovala příjemná atmosféra.

    Sobota

    ráno + dopoledne

    Do nového dne nás probudilo ranní sluníčko. Jakmile jsme vstali a oblékli se, vydali jsme se ven klouzat na ledě. Když se každý sklouzl šli jsme na rozcvičku a vyčistit si zoubky. Hned, co jsme vyšli kopec, jsme si dali snídani (chleba a vajíčkovka).

    Když byli všechny tácy prázdné a nikdo neměl hlad, započala výprava do jednoho lesíku. V lesíku jsme se rozdělili na 2 týmy a začali se hrát vlajky.

    Po skončení druhého a posledního kola jsme se sešli a vyhlásili remízu. Jen co dozněl náš oddílový pokřik, objevil se zde zvláštní požár. Ten jsme jen s hrůzou pozorovali a jakmile přestalo hořet, jedno vlče se šlo podívat blíž. Našlo zde pozlacený chléb. Všichni jsme si začali klást jednu otázku: „Co je to zač?“

    Pro jistotu se naše kroky začali vracet na naši základnu, kde na nás čekal obídek (špagety s boloňskou). Po něm byl polední klid.

    odpoledne

    Po odpočinku se zahájila debata o tom:

    1. Co znamená ten chleba
    2. Proč se tam objevil
    3. Kdo by to mohl vědět

    Pomalu jsme začali přicházet na spousty scénářů, jak se to mohlo stát. Ovšem, kdo by to mohl vědět nikoho z nás nenapadalo. Tedy až d chvíle, než jedno vlčátko vykřiklo: „Moje maminka říká, že tu žije trol.“ To byla trefa do černého. On totiž takový trol je hrozně starý a velký, takže by si mohl pamatovat, co se v tom lesíku stalo. Proto jsme se vydali trola vzbudit.

    Našli jsme místo a začali se ho vyptávat, co se tam stalo. Řekl nám, že se tam odehrála bitva modří/červení, a nakonec tam zabili jednoho jejich vojevůdce, o kterém jsme se dozvěděli, že měl vousy a je to možná duch, protože zde za jasných nocích chodí.

    Trol opět ulehl do svého spánku a my se vydali opět a zas klouzat. Mezitím ti nejmoudřejší z nás hledali ve starých knihách, jak se takový duch osvobozuje.

    Následovala sváča (chleba se sýrovkou). Po svačině jsme měli opět volno – klouzali jsme se.

    Jakmile odbili hodiny večer, vrátili jsme se na boudu a dali si véču. Po večeři jsme se vydali pro suroviny na lektvar, jenž byl potřeba na osvobození ducha. Když se lektvar uvařil, my se sešli u ohně a započali rituál. Když rituál skončil povedlo se nám vyvolat ducha. Řekl, že ho můžeme osvobodit tím, že budeme zpívat a tancovat okolo ohně, mít se rádi, odpouštět si a chovat se k sobě hezky. Tanec i zpěv se nesl lesem, naše přátelství bylo cítit tak, že bylo skoro viditelné a naše srdce byla v tu chvíli čistá jako čerstvě napadlý sníh.

    Během tance se okolo nás začala rozsvěcet světélka. Když dozněly poslední tóny našeho zpěvu, duch opět promluvil. Poděkoval nám a odešel do věčných lovišť.

    My jsme pak měli volný večer. Všichni byli spokojení, a i přes to, že se docela křičelo, byl všude cítit klid.

    Když hodiny na stěně začali ukazovat až nekřesťanský čas, my byli posláni do říše snů.

    Neděle – celý den

    Ráno jsme vstali, zabalili si věci, dali si rozcvičku vyčistili zoubky a dali si snídani (chleba – šunka, marmeláda, sýrovka + zelenina).

    Po snídani a klouzání jsme pouklidili boudu i její okolí, nanosili dřevo, dali si obídek (těstovinový salát), trochu zrelaxovali a vydali se na vlak.

    Když jsme dojeli na nádraží čekali tam již naši opatrovníci.

    Barunka

  • Velká vánoční výprava

    Jako každý rok jsme se po Vánocích vydali na vánoční výpravu. Ve skromném počtu jsme dorazili na srub, dali si véču a šli spát, aby jsme měli hodně síly na další den. Ráno proběhlo jako každé jiné, takže jsme si vyčistili zuby, udělali rozcvičku a dali si snídani. A poté přišel úkol. Tento úkol spočíval v postavení tee- pee. Většina už jsme někdy alespoň viděli, jak se staví a proto nám to šlo krásně od ruky, vše jsme správně nachystali a naměřili. A mohla započnout samotná stavba, kterou jsme také zvládli úplně bravurně. Před obědem jsme ještě došli pro nějaké větve na vyslání vnitřku. Dali jsme si oběd a polední klid, abychom nabrali nějakou sílu a teplo na odpoledne. Poté jsme ještě dosbírali nějaké ty větve a dali je do tee-pee, aby jsme měli alespoň něco na té studené zemi. Došli jsme na dřevo, aby jsme si mohli i zatopit a nebyla nám ta zima. Po svačině jsme si zalezli do teplého srubu a hráli jsem hry a na kytaru. Čas utekl jako voda a přišla večeře, po které se děti které chtěli spát v tee-pee vzali věci a odebrali se tam, zbytek nahoře a dole ve strunu pokračoval v hraní her. Po chvilkové zábavě nahoře ve srubu jsem se uložili k spánku. Další krásné ráno na srubu jsme započali klasickou rozcvičkou a snídaní, po které jsme se odebrali na sběr dřeva, aby jsme si měli čím topit v tee-pee a měli na čem uvařit oběd. Po sběru jsme část dřeva dali do srubu, aby se alespoň trochu vysušilo a mezitím jsme v tee-pee začali vařit společnými silami oběd. Někdo odkrajoval a krájel brambory někdo jiný zase krájel zbytek potravin, takto jsme si hezky rozdělili role co kdo bude dělat, aby měl na našem obědě, každý alespoň nějaký podíl. Oběd jsme si snědli ve srubu aby nám bylo pořadné teplo a šli si dát lehký polední klid. Poté jsme hráli hry, jak venku tak i vevnitř a trochu poklidili ve srubu, aby jsme to tam měli hezké a už se chýlilo k času večeře, takže jsme se shromáždili ve srubu a společně se najedli a děti se odebrali nahoru. Dole mezitím proběhla příprava místa po klasické večerní posezení. Večer jsme jedli cukroví, losovali úkoly z klobouku, hráli na kytary a zpívali a užívali si společně strávený čas. Kdo opět chtěl, spal v tee-pee a zbytek ve srub. Poslední den naší vánoční výpravy jsme si dali lehounkou rozcvičku, zabalili si věci do batůžků, dali si snídani a začali jsme uklízet. Udělali jsme i dostatek dřeva , které bylo potřeba a něco málo uklidili. Potom už nás čekal jenom oběd a cesta na vlak, kterým jsme se dostali domů.

    Pája

  • Plán výprav na 1. pololetí 2025

  • Hodně štěstí a zdraví do nového roku přeje Oddíl Vlčata
  • Boj o přežití 3

    13.-15.12.2024

    Na výpravě jsme zažili neuvěřitelně napínavý a dobrodružný příběh o záchraně světa. Všechno začalo v pátek večer, když jsme dorazili na základnu nazvanou Poslední tábor. Po přivítání a večeři jsme se poprvé setkali s doktorem Edwardem Drakem. Vysvětlil nám, že virus Mortiferus pocházející z jeho laboratoře ničí lidstvo. Během jeho vyprávění se instruktorky začaly měnit – z jejich zmateného chování nám běhal mráz po zádech. Bylo to první setkání se „stínem“, což nás všechny ohromilo.

    Večer jsme hráli noční hru, kde jsme museli utíkat před instruktorkami, které hrály proměněné stíny. Bylo to napínavé a plné adrenalinu, schovávali jsme se, spolupracovali a vzájemně si pomáhali.

    V sobotu ráno jsme se dozvěděli šokující zprávu – doktor Edward byl dopaden. Ale nechal pro nás stopy! Během stopovací hry v lese jsme řešili šifry, hádanky a překážky, abychom našli první klíč k léku. Nejvíce nás bavilo řešit šifry, kdy jsme museli spojit všechny nápady, abychom se posunuli dál. Odpoledne jsme se vydali do „infikované oblasti“, kde jsme museli vymyslet plán, jak získat indicii chráněnou „infikovanými“. Byla to opravdová zkouška naší strategie a odvahy!

    Později jsme u touláků míchali vlastní lék. Bylo to jako malá chemická laboratoř a moc jsme si to užili. Vrcholem byl příchod „amerického prezidenta“, který nám pomohl vyrobit správný poměr léku a následně nám poděkoval za záchranu světa. Získali jsme diplomy o záchranu světa. A i s Americkým prezidentem jsme se odebrali na srub dát si spaghetti bolognese.

    V neděli jsme se probudili a jako vždy jsme dělali co se musí sekali dřevo dovnitř do srubu. Psali zápis a, umývali nádobí a také uklízeli nahoře ve srubu poté jsme se naobědvali a vydali na vlak do Horní Cerekve.

    Karlička

1 komentář na “Informační servis”

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *