Vlčácký vandr začal jízdou vlakem do Náměště, kde se se vlčátky potkal Pomněnka s Čolkem, aby jim předali zásoby na vandr. Po rychlém rozdělení zásob jsme pak vyrazili na cestu do blízké vesnice, kde jsme mšli domluvené spaní v kulturáku.
V sobotu ráno jsme vyrazili na cestu po zelené trase směr Oslava. Brzy nás sluníčko donutilo sundat vrstvy, protože jsme se začínali potit jak špekáčci, ale když jsme později dorazili do lesa a pak k řece tak začalo být příjemně.
Cesta nám hezky ucházela, děti šlapali, a všem se líbila krásná příroda. A tak přišel čas oběda. Na oběd jsme si našli krasný bukový lesík, ve kterém jsme se schovali před již všudypřítomným horkem a Čolek s Karotkou byli vyslání (sami si to určili) pro vodu do blízké vesnice.
Po obědě se cítili všichni trochu otupělý z jídla co jsme právě snědli a tak se najednou šlo hůře. Jenže pak přišel čas svačiny u řeky a s ní všemi vítaná (a několikrát žádaná) koupačka.
Po svačině a osvěžení se nám zase šlo lépe nicméně brzy bylo znát, že již máme hodně kilometrů v nohách a tak poslední kilometry byly náročnejší a naročnější. A tak všichni přivítali ohlášení, že jíž máme místo na spaní. Po špekáčku udělaném na rychle rozdělaném ohni byl čas jít spát.
Úspěšně se nám dařilo se vyhnout děšti v sobotu ale v neděli z rána už lehce přšet začalo a postupně chodili drobné přeháňky cestou. Nicméně na neděli už nám zbývalo pouze pár kilometrů, tak jsme to měli rychle za sebou a byl čas nasednout na vlak.
Ahoj na příštím vandru, Čolek