V pátek jsme se jako klasicky setkali na Městském nádraží, ale změna byla že jsme dojeli autobusem do Rantířova. Z Rantířova jsme vyrazili na Kondory přes obec Rounek. Asi v půli cesty na nás vybafli Karotka s Filipem. Na Kondorech už byli Kočovníci a Karotku napadlo ať na ně taky vybafneme. Tak jsme se poslední kousek cesty blížil. Když jsme tam dorazili přepadli jsme Kočovníky a ty se strašně lekli (věřte, nevěřte). Tak jsme se navečeřeli a zazpívali pár písníček u ohně a pak už byl čas jít spát, my nejstarší jsme si ještě postavili krásné přístřešky a spali venku.
Ráno jsme se probudili do krásného rána, aby nebylo náhodou málo krásné tak jsme měli skvělou snídani, perník s kakaem. Plní energie jsme vyrazili na první hru – Vlajky. Hra není nějak složitá, týmy mají svoje území s vlajkami, chtějí získat co nejvíc vlajek a o co nejméně přijít. Můžete své nepřátele chytat, abyste o své vlajky nepřišli.
- Kočovníci bránící svoje území
Hru jsme hráli až do horkého poledne, šli jsme si tedy dát oběd – Fazole s uzeným masem. Dali jsme si poledňák. Všichni odpočinutí jsme byli připraveni na další aktivitu. Na řadě byla tábornická stezka, která má otestovat naše tábornické znalosti a zkušenosti: Uzly, zabalení batohu, zkušenosti v mapách, šifry, schopnost se namačkat ve velkém počtu na malý prostor, přesnost v házení a vytvoření monstra podle zadání (jenom ty nejnutnější znalosti). Dovolím si říct, za sebe, že si všichni tuto tábornickou stezku užili a mnozí se určitě něco naučili. Byl čas na svačinu, byl to chleba se sýrovou pomazánkou.
Vyrazili jsme na blízkou louku abychom si zahráli hru nazvanou bizoni (její jméno se velmi mění ale to není důležité). Jsou dva týmy, tři území a libovolný počet třeba bizonů. Dvě území patří týmům, ze kterých hází míčky po bizonech, území opustí jen když jdou pro míčky to je můžou odnést do území kterému já osobně říkám peklo. Z pekla může mrtvého spoluhráče zachránit postava kterou jsem si pojmenoval bůh života (protože jsem já byl ta postava a přece se nepojmenuji třeba: ten jouda, co běhá pro mrtvoly). V druhém případě odcházíte, když skolíte bizona a musíte ho odnést do svého území.
Já osobně jsem si tuhle hru užil, přesto že jí vyhráli Kočovníci, ale tímto děkuji že nás jí naučili.
-nalevo jsou vlčátka v jejich území, uprostřed jsou bizoni a napravo je peklo
Zbyl nám nějaký čas tak jsme si zahráli hru buldoky, uklidili jsme po sobě louku a vrátili jsme se na srub. Po chvíli jsme se dočkali skvělé čínské kuřecí směsi. Hezky nám potemnělo, tak jsme vyrazili si zahrát hru Ke třem svíčkám. Hra unavila všechny, i ty, kteří před ní měli hodně energie. Díky velmi členitému terénu, který jsme vybrali se dali vymýšlet úplně nové taktiky. Už byl čas jít spát.
Další den ráno mohli někteří vidět krásný východ slunce. Slunce nasvítilo mraky do růžova.
Sláva vítězům (Kočovníkům) a čest poraženým (Vlčata).
Děkuji moc Karimu a Kočovníkům za skvělou výpravu
-Venda