25.-27. dubna
Setkali jsme se klasicky na nádraží. Celá cesta na Srub proběhla v pořádku, jediná podivnost byla že jsme uviděli světlo asi 50 metrů od cesty, těsně u Srubu. Uložili jsme se ke spánku. Ráno nás probudila rána z louky. Když jsme se oblékly viděli jsme že je na louce nějaký zničený objekt. Po ranních záležitostech jsme se tam vydali. Evička tam šla předem. Když jsme tam došli, viděli jsme před sebou zničenou kosmickou raketu, černou skříň a kufřík na kterém byla ruka. Najednou tam doběhli profesorky, vypadali jako Bára, Sára a Eliška ale tvrdily že to je jen shoda. Řekli nám že to chtějí zkoumat, ale můžeme jim pomoct. Něco nesedělo, neměli perfektní češtinu. Ale nepodezírali jsme to. Po snídani jsme se vyšli hledat víc. Šli jsme po stopách krve až jsme došli k statnému Bejku. Tam byla Evička… nebo ne? Mělo to zelenou ruku a druhou to nemělo, jedno oko rudé. Byla vyčerpaná. Dorazili jsme zpět na Srub a tam profesorky na operovali mimozemšťanovy ruku zpět. Ten nám konečně vysvětlil že opravdu je toto tělo Evičky, ale posedl ho,
jakožto jeden z řadových vojáku na své planetě. Pak jsme poslechly černou skřínku ve které jsme zjistily že na naši planetě jsou kvůli nějakému šéfovy. Podívali jsme se do kufříku, tam byl stroj který dokáže poškodit tyto plynné mimozemšťany. Ten jsme zatím nestavěli. Pak byl oběd a poledňák, seznamovali jsme se s emzákem v Evičce, jmenoval se Tong-Tong. Během dne profesorky zelenaly. Tong-Tong nám řekl že by jim nevěřil. Po poledňáku, který trval do svačině jsme uviděli zase profesorky, byly pozelenalé a každé oko jiné. Naše obavy se potvrdily, profesorky byly ovládnuty emzákama celou dobu. Najednou zmizely, kdo ví kam. Tong-Tong nám konečně prozradil vše. Byl řadový voják na misi která měla za cíl toho Šéfa, ale byl v dojmu že ho jdou zatknout protože ovládat těla je na jejich planetě protizákonné. Když vybourali vtělil se do Evičky, zatím co šéf operace si vybral jednu profesorku a začal střílet po Tong-Tong, ustřelil ji ruku ve které byl kufřík, ale Tong-Tong utekl. Zkontrovali jsme tedy kufřík, plánek chyběl. Tong ale věděl kde jsou profesorky, v Bukáči. Vyrazili jsme tam, plížili jsme se tam a jak očekáváno, byli tam. Na znamení Tong jsme vyběhli. Nechali za sebou plánek
a zmizely do lesa. Udělali jsme testovací postavení stroje a potom ho pro jistotu rozebrali a plánek schovaly. Krátili jsme čas hrami venku či ve Srubu. Po večeři jsme šli na louku a hráli jsme kde co. Najednou bylo v dáli světlo. Rychle jsme doběhli do Srubu a uzavřeli všechny vstupy. Já se ujmul poskládání anti-emzáku 3000. Všude se ozývaly rány a jeden se snažil vlézt do okna, které Kuba zavřel, po 4 neúspěšných pokusech a 20 minutách jsme konečně postavili přístroj, vyšli jsme ven a vyčistili jsme všechny pípajícím zvukem od mimozemšťanů. Profesorky se probrali a řekli nám že celou dobu byli Bára, Sára a Eliška. Byli jsme rádi jak to dopadlo, ale Bára zmínila pátého mimozemšťana.. Šéfa. Většina dětí byla už nahoře a potom jsme ho spatřili, ve tmě noci se objevil s lucernou v ruce, prošel kolem Srubu a zmizel. Celou noc byl klid. V neděli jsme dělali nedělní věci. Dorazili jsme na nádraží když přispěchal profesor Tulipán. Prozradil nám že to je docela jeho vina že tady byli mimozemšťani, přivezli se skrz kosmonauta z Kepleru 22-B. Takže je ještě dobrodružství před námi.
-Venda